Historie krčmaňského kostela sahá až do roku 1708, kdy byla na návsi postavena dřevěná kaple zasvěcená sv. Floriánovi. Na její stavbu přispěli dobrovolníci i obec, která se však stavbou zadlužila a ještě v roce 1713 dluh splácela. V roce 1737 dostala krčmaňská kaple od papeže Klimenta XII. tzv. breve, kdy za určených podmínek mohli věřící na svátek sv. Floriána získat plnomocné odpustky. Tato výsada byla kapli udělena na dobu sedmi let a shodou náhod právě za oněch uplynulých sedm let v roce 1744 kaple vyhořela.
Na místě po vyhořelé kapli byla v roce 1744 postavena kaple nová, nyní vyzděná z pevného materiálu. Tuto novou kapli již 24. října 1744 vysvětil týnecký farář Karel Josef Veselý.
V roce 1761 vikář Bernard Antonín Honisch daroval kapli stříbrný a pozlacený kalich, který patřil k nejvzácnějším v celé farnosti a byl uchován v týneckém kostele. Dále v roce 1769 byly kapli darovány, pravděpodobně generálním vikářem a kapitulním děkanem Antonínem hrabětem Podstatským, ostatky svatých, a to sv. Celestýna, sv. Verecunda a sv. Vincence.
V roce 1851 byla kaple ještě důkladně opravena. Tato oprava byla částečně hrazena z prostředků získaných za prodej obecní kovárny, část prostředků bylo také věnováno na opravu farního kostela ve Velkém Týnci. V roce 1880 byly do kaple pořízeny nové varhany a v roce 1881 oltářní obraz sv. Floriána.
Ve dvacátých letech minulého století usilovali krčmaňští katolíci o zřízení vlastní fary. Manželé Galášovi k tomuto účelu věnovali církvi svůj dům (č. p. 40).
V tomto období byla také opravena a o sakristii rozšířena kaple, která byla potom často označována jako kostel.
Koncem roku 1929 přišel do Krčmaně farář P. Jan Berger, který do té doby působil v Americe. Po odchodu P. Bergera zpět do Ameriky v roce 1936, přišel na jeho místo farář v důchodu P. Osvald Ryšánek.
V roce 1930 byl v Krčmani zřízen obecní hřbitov.
Bohoslužebné úkony v plném rozsahu se ve zdejším filiálním kostele mohly konat až na základě povolení, které vydal Generální vikář Arcibiskupské konzistoře v Olomouci dopisem ze dne 8. 5. 1939.