A mně, děti moje, dávejte růženec, růže, které mám tolik ráda. Moje růže jsou vaše modlitby vyslovené srdcem a ne jen recitované rty. Moje růže jsou vaše skutky modlitby, víry a lásky. Dokud byl můj Syn malý, říkal mi, že bude mých dětí mnoho a že mi budou mnoho růží přinášet. Nechápala jsem ho. Nyní vím, že vy jste ty děti, které mi přinášíte růže, když nadevšechno milujete mého Syna, když se modlíte srdcem, když pomáháte nejchudším.
To jsou moje růže. To je víra, která působí, že se všechno v životě dělá z lásky, že se neví o pýše, že je stále ochota odpouštět, nikdy nesoudit, vždycky se pokoušet chápat svého bratra. Proto, apoštolové mojí lásky, modlete se za ty, kteří neumějí milovat, ty, kteří vás nemají rádi, ty, kteří vám způsobili zlo, ty, kteří nepoznali lásku mého Syna. Děti moje, to od vás žádám, protože, zapamatujte si, modlit se znamená milovat a odpouštět. Děkuji vám.
“