Písemné záznamy dokládají, že na místě dnešního kostela stál kostel již v roce 1286, kdy byl v Týnci farářem Vigand, syn olomouckého měšťana. Druhý kostel dle písemných záznamů byl vystavěn v roce 1521, prý přibližně poloviční, jako dnešní. Celý byl z kamene, klenutý pouze v presbytáři. Zasvěcený byl též Panně Marii Nanebevzaté. Hrůzy třicetileté války, léta 1642-1650, když Švédové obsadili Olomouc, zpustošili jej i jeho okolí, byl i Týnec téměř bez obyvatel. Kostel byl též vykraden, opraven byl pouze nouzově.
V roce 1744 nastoupil do Týnce nový farář Josef Karel Veselý. Viděl, že je kostel malý pro množství obyvatel. Požádal o konsistoř o povolení ke stavbě kostela nového. Základní kámen byl položen 7. dubna 1750. Této slavnosti se zúčastnil také jeden kaplan, Jakub Žemelka a 123 mládenců udaných rechtorem Antonínem Dohnalem. Každý mládenec dostal jeden šlehanec, jeden stříbrňák a obrázek.
Za rok a půl byl postaven presbytář, kostelní jmění se vyčerpalo. Dál se stavělo pomaleji, protože se musela bořit stará loď. Farníci pomáhali jen formankami a povinnou robotou. Farář Veselý byl syn bohatého olomouckého měšťana, všechny kostelní dluhy zaplatil ze svého.
Popis kostela z roku 1771 říká, že základy jsou kamenné 1 sáh (1,89 m) hluboké, zdi cihlové silné, zhruba ze stejného materiálu, střecha pokrytá pálenými taškami, délka kostela 19 sáhu (37,02 m), šířka 7 sáhu (13,27 m), výška 8 sáhu ( 15,16 m). Strop vyložen černými a bílými kachlemi. Výška věže 25 m. Kostel měl 3 zvony –Maria, Pavel, Barbora. Kostel zasvěcen P.Marii Nanebevzaté, boční oltáře sv.Barboře a sv. Janu Nepomuckému. Kostel má pod presbytářem kryptu, přístupnou ze sklepa fary.
Roku 1899, po několika opravách popraskané klenby lodě, vymalován strop 5 velkými obrazy Gustavem Přečkem. Nová fasáda kostela byla zhotovena v roku 1947 – bryzolitová, (nynější barokní-hladká v roce 2001). Interiér kostela – omítka a výmalba obnovena v roce 1967-1968, (nová výmalba v roce 2002). V letech 2007 započalo se s opravou celého komplexu hlavního oltáře, zrestaurovány sochy a oltářní obraz.
Původní 3 staré zvony Maria, Pavel, Barbora byly zrekvírovány za I. světové války – dva zvony v letech 1916, třetí v roce 1917. Nové zvony daroval kostelu v roce 1924 arcibiskup Prečan a Mgr. Jan Šrámek. I ty byly zrekvírovány za II. světové války v roce 1942. Nynější zvony pořízeny v roce 1972 Maria, Leopold, Metoděj, (ve stejné váze a stejné tónině, jako předešlé z roku 1924).
o kostele Nanebevzetí Panny Marie (Český rozhlas)
VARHANY
Restaurování a rozšiřování byla prováděna roku 2009-2013 varhanářskou dílnou Jaroslava Stavinohy z Valašské Bystřice, restaurování varhanní skříně ak. mal. Miroslava Trizuljaková.
Dispozice varhan:
| I. Man: | II. Man: | Pedál: |
| Bourdon 16′ | Kryt 8′ | Subbass 16′ |
| Principal 8′ | Dolce 8′ | Violonbass 16′ |
| Flétna 8′ | Vox coelestis 8′ | Principálbass 8′ |
| Gamba 8′ | Roh kamzičí 4′ | Cellobass 8′ |
| Salicionál 8′ | Kvinta 2 2/3′ | Fagotbass 16′ |
| Oktáva 4′ | Flétna lesní 2′ | |
| Flétna 4′ | Tercie 1 3/5′ | |
| Mixtura 3x 2 2/3′ |